Historie - články




Historie našeho oddílu se začala psát v roce 1956. V tomto roce zakládá profesor průmyslové školy v Hranicích Ing. Jaroslav Jašek, velký příznivec přírody, sportu a horolezectví vlastní horolezecký oddíl. Původní název oddílu byl TJ Spartak Hranice, v roce 1959 byl přejmenován na TJ Sigma podle místního strojírenského podniku, který měl nad tělovýchovnou jednotou patronát. Členskou základnu oddílu tvořili zpočátku převážně  pohybově nadaní studenti průmyslové školy, na které Ing. Jašek působil jako pedagog a několik dalších průkopníků tohoto sportu v Hranicích. Akce oddílu byly různorodé. Jezdilo se na cvičné skály na Moravě, především na Malý a Velký Rabštejn, na Kružberk, na Pálavu, na Skalný a Lidečko. Několikrát do roka vybraní členové oddílu absolvovali kursy ve Vysokých Tatrách. Tyto kursy se pravidelně konaly v Tatranských dolinách, ve Velické, Mengusovské, Batizovské, v Bielovodské dolině a v dolině Zeleného plesa. V zimě se tyto kursy konaly na chatách, především na Sliezskom dome, Brnčalově chatě, na Zbojnické a na Teryho chatě. Akce měly určitý řád a některé tradiční měly v kalendáři své pevné místo. Při těchto akcích se účastníci většinou učili základům lezení, jištění a zvyšovali si výkonnostní třídy. 

Oddíl se začal personálně rozrůstat počátkem 60. let. V roce 1962 byly pro horolezeckou činnost objeveny a po nezbytných terénních úpravách zprovozněny Potštátské skály. 

V polovině 70. let vstoupila do oddílu nová vlna lezců, kteří po mnoho let patřili spolu se stávajícími aktivními členy k jeho výkonnostnímu základu (m.j. Ladislav Drda, Pavel Matoušek a jeho partnerka Olga, kteří dosáhli později hlavně v asijských velehorách množství mimořádných úspěchů, včetně zdolání několika osmitisícových vrcholů). Oddíl měl v té době okolo 35 členů, což bylo nejvíce v jeho historii. Po příchodu nových mladých lezců se hledaly nové možnosti lezení na Hranicku. Na Potštátě vzniklo několik nových cest, začalo se lézt  na Dolních skalách, kde bylo vytvořeno několik hodnotných cest. Kromě horolezecké činnosti se členové oddílu věnovali i propagaci svého sportu. Pro veřejnost byly pořádány četné přednášky  o expedicích do zahraničních velehor, kterých se členové oddílu zúčastnili. Jednalo se především o výstupy v rumunských a bulharských horách, na Kavkaze a v Julských Alpách ve Slovinsku.

Koncem 80. let dochází ke změně, která zásadním způsobem změnila život a dění v celé společnosti. 17. listopadu 1989 proběhla tzv. Sametová revoluce. S ní spojené uvolnění hranic se západním světem otevřelo nejen horolezcům, ale všem lidem cestu do celého světa, která byla téměř 40. let pro většinu obyvatelstva nedostupná. Zároveň všem sportovcům umožnila přístup k materiálům  a sportovnímu vybavení, o kterém se jim do té doby mohlo jen zdát.

     90. léta charakterizuje v oddíle generační výměna a zkvalitňování členské základny. Tuto tvořilo v té době okolo 20 členů. Lezecké úspěchy oddílu byly hodně ovlivněny změnami ve společnosti po roce 1989. Členové oddílu měli konečně možnost navštěvovat bez omezení zahraniční hory. Lezecká činnost se soustředila především v Alpách, naopak už se díky jiným možnostem tolik nejezdilo do Tater. Z největších úspěchů to bylo několikanásobné pokoření Mont Blancu, výstupy na několik čtyřtisícovek ve Waliských Alpách, výstupy v oblasti Ortleru, Vysokých Taurách a další významné vrcholy. Do obliby této generace lezců se dostaly hodně české pískovcové oblasti, především Hruboskalsko, Prachov, Suché skály, Adršpach, Tisá a v Ostrov.

Na počátku nového tisíciletí oddíl výrazně personálně i materiálně stagnoval. Z důvodu nedostatku financí byl zrušen sklad oddílu. Tento byl částečně obnoven až v posledních 10 letech i díky personálním změnám ve vedení oddílu. Lezecký materiál a pomůcky si v současné době obstarává každý převážně individuálně. Lezeckých úspěchů členové oddílu v tomto desetiletí dosáhli velké množství. Opět pokračovala invaze horolezců do Evropských a světových velehor, tradičně se hodně lezlo na skalách v Čechách a na Moravě. Dosaženo bylo vrcholů Matterhornu, Eigeru, Ortleru, Dufourspitzu, Weisshornu Grossglockneru a dalších významných vrcholů ve Waliských Alpách, v oblasti Ortleru, ve vysokých Taurách, Bernských Alpách, na Gran Paradisu. Aktivní členové oddílu si rovněž oblíbili tzv. via ferraty, cesty zajištěné ocelovými lany, žebříky a kramlemi, především v italských Dolomitech a v pohoří Totes Gebirge v Rakousku. Došlo k přejištění Potštátských skal, vytvoření nové lezecké oblasti v Hluzově. Kromě toho se každoročně konala v lednu výroční členská schůze, na vybraných skalách metodický den a ukončení sezóny u Mileny Kašparové na chalupě. Soutěživě založení jedinci se účastnili lezeckých a skialpinistických závodů, závodů v běhu, v běhu na lyžích, triatlonu, cyklistice.

V posledním desetiletí se členská základna oddílu opět rozšiřuje, popularita horolezectví ve společnosti a především mezi mládeží zažívá nebývalou expanzi. V roce 2019 z důvodu plánované stavby umělé lezecké stěny v Hranicích a nutnosti hospodařit samostatně s finančními prostředky se oddíl osamostatňuje od TJ Sigma Hranice a stává se dle současné právní legislativy zapsaným spolkem. Oddíl je nyní moderní organizací s dlouholetou tradicí, v současné době otevřený všem zájemcům o tuto krásnou volnočasovou aktivitu. Daří se neustále získávat do oddílu nové členy, především z řad mládeže. Někteří členové se aktivně věnují výchově mládeže. V loňském a letošním roce se podařilo získat nějaké finance z dotací, které byly a budou použity k nákupu materiálu a získání instruktorských licencí. V nejbližších letech je v plánu výstavba umělé stěny, která by horolezcům nejen v Hranicích, ale i v blízkém okolí otevřela nové možnosti tohoto krásného sportu. Oddíl svou činností důstojně pokračuje v odkazu jeho zakladatele profesora Jaroslava Jaška.